Proč fotíme ve dvou?

Proč fotíme ve dvou aneb proč vlastně děláme to co děláme a co z toho máme?

 

Napsat poutavý, obsáhlý a alespoň trochu nezaujatý článek sami o sobě, znamená nalít si toho nejčistšího vína (a zároveň se při tom neopít vlastní výjimečností)… A protože bychom při tom chtěli zůstat alespoň trochu nohama na zemi, udělali jsme si takovou malou anketu a položili jsme tuto otázku několika kamarádům a členům rodiny. Jejich odpověď byla obvykle nějakou variací na: „No, protože vám to spolu tak jde!“ 🙂

Ono na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o rychlý a elegantní způsob, jak se vyhnout odpovědi. Zároveň to zní tak májově, že by si snad měl každý čtenář preventivně zkontrolovat, že mu samou něžností nezačíná zavařovat počítač. Pod touto sladkou slupkou se ale nakonec skrývá ještě sladší obsah: Prostě nás to baví, můžeme se touto cestou do sytosti seberealizovat a jako bonus je to způsob, jak se seznámit s fajn lidmi, kteří se na svět dívají podobně jako my!

A protože stále oba pracujeme na plný úvazek a fotografování tedy rádi (zatím) nazýváme naším koníčkem a účinným zabijákem volných víkendů a pozdních večerů, je jasné, že pokud by nás to zkrátka nebavilo, nemohlo by to dlouhodobě fungovat – zatím fotíme třetí sezónu a hned tak se to nechystáme zabalit!

STS_5041
STS_5009
STS_5057

Začínáme se navíc setkávat se zvědavými dotazy, zda je vůbec dobrý nápad s drahou polovičkou rozjet nějaký projekt. Tento článek bychom tedy chtěli pojmout jako takové naše osobní vyznání, jak to vlastně celé je.

Na našich stránkách jste se mohli dočíst, jak vznikla myšlenka založit Storytellers – jednoduše vyšla z našeho pozorování, že úkol najít si svatebního fotografa dle našich představ se stalo bojovým úkolem, až jsme skoro začali hýbat s termínem dne D. Což v kombinaci s neodolatelnou touhou věnovat se aktivněji nějakému společnému koníčku se před námi zformovala jasná vize… A my jsme měli hned jasno!

Jasno v tom, že focení můžeme dát úplně jiný rozměr díky tomu, když budeme fotit ve dvou, protože….

…se během focení dokážeme vzájemně inspirovat a povzbuzovat…

…si můžeme „víc“ dovolit = zkoušet riskantnější záběry či momentky, protože si můžeme být jisti, že ten druhý nám kryje záda…

…máme každý při fotografování roli ušitou na míru, ve které se každý cítíme pohodlně a zároveň bezpečně…

…máme rádi výzvy a oba se prostě rádi přetrhneme, abychom pro vás podali co nejlepší výkon.

STS_4922
STS_4869

Ač by se to tak to na první pohled nemuselo zdát, je fotografování svateb poměrně náročná činnost (protože rádi fotíme příběh celého svatebního dne, býváme často na nohou od ranního líčení nevěsty po večerní křepčení novomanželů na parketu) a pokud tedy po celou dobu nemusíte být jak na trní, že vám zrovna někde něco utíká, nebo se na chvilku můžete zastavit a nabrat inspiraci pro další záběr, umožní vám to dosáhnout ještě lepšího výsledku. Navíc se velmi dobře dokážeme vcítit do vašich pocitů a obav, protože svou vlastní svatbu jsme si prožili již před téměř dvěma lety. Takže vám velmi rychle poradíme, odbouráme zbytečné starosti či zkoordinujeme nespolupracující svatebčany.

No a pak přichází na řadu druhá část naší řehole, což je výběr a postprodukce fotografií. Vzhledem k tomu, že zhruba stejný čas, který strávíme samotným focením následně vysedíme před počítačem, není od věci, že se u toho můžeme vystřídat a kruhy pod očima má pak druhý den pouze jeden z nás.

Ale stojí nám to za to! Protože v této uspěchané době můžeme být součástí oslavy lásky dvou lidí, kteří se rozhodli, že po zbytek života půjdou po společné cestě. A my jim prostřednictvím našich fotografií umožníme, aby se kdykoliv mohli ohlédnout a podívat se, jak to vlastně všechno začalo…

Pokračování příště! 🙂